Eskymácká moudrost : Nikdy nejez žlutý sníh

Chtěla bych břečťan

5. října 2014 v 17:39 | já |  ZAHRADO ZELENÁ
To jsem kdysi toužebně pronesla- bylo by to hezké, mít obrostlou zeď.
Dostala malinké výhonky s kořínky a zasadila.


Pečovala jsem o ně a ony ne a ne se hnout nahoru- o obrůstání ani řeč.
Domlouvala jsem jim- nic.
Tak jsem se smířila s tím, že tam budou takové malé šlahounky - no a co.
Jo šlahounky-najednou se zvedly a začaly růst- růst je slabé slovo.Asi jim došly ty moje domluvy a vyhověly.
Vyrostla zelená zeď, ale - je potřeba ji udržovat.
Což znamená- žebřík, nůžky- už jen elektrické, bezpečnostní vestu- z dálky jsem jak policajt- trojúhelník na silnici- ta zeď je totiž u silnice.
Jasně- když nestříháme, jezdí málo aut.
Jak se dáme do stříhání- vezou přehradu,po kouskách.
Vypadá to tak,že na žebříku stojí chlap,má červenou vestu-aby ho nepřehlédli.Na silnici stojí ženská ve žluté vestě a hlídá.Kouká jak inspektor na zeď a jako čert na silnicia a projíždějící auta.
Zpomalí- protože vidí policajstskou vestu již z dálky, přidávají s úlevou- není to policajt.
Jenže přidají většinou, když nás míjí.
Kleju jak bezdomovec,hlídám to svoje štěstí na žebříku,aby nespadlo- to štěstí je moje drahá polovička a jsem připravená bacit toho řidiče smetákem, pokud by se moc přiblížil.
3 hodiny práce a hotovo.Fujtajbl- máme to za sebou- až zase příští rok.
To byl nápad- břečťan na zeď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama